Slovo kněze, faráře a duchovního správce

Slovo kněze, faráře a duchovního správce

Farnost je společenství pokřtěných a je neustále otevřeno pro ty, kdo Boha hledají.
Ústředním cílem farnosti je doprovázet a vést lid Boží do plnosti života v Božím království.

Toto poslání se naplňuje skrz svátosti, z nichž je to eucharistie čili mše svatá, která je zdrojem a vrcholem života pokřtěného člověka. Skutečný život farního společenství se nejplněji realizuje účastí na Ježíšové výkupné a spasitelné oběti, kterou náš Pán podává svému Otci na nebesích za nás za všechny.

Každá široká činnost farního společenství získává smysl jen když vychází z mešní oběti a k ní vede. Mluvím-li o živé a dynamické farnosti, hledíme nejprve do kostela. Neboť tam, při slavení eucharistie, podle toho jak se slaví, jak je prožívána a vnímána knězem a farníky, poznáváme skutečnou hodnotu a význam farního společenství.

Středem farní pozornosti a cílem veškerého dění ve farnosti je osoba Trojjediného Boha. Na otázku mladého člověka, které přikázání je nejdůležitější, Ježíš jednoznačně odpovídá, kdo je nejdůležitější a komu se lidstvo má věnovat nejdříve. "Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí. Toto je první přikázání". Oproti současným směrům tohoto světa, který uprostřed všeho umisťuje člověka - antropocentrismus, posláním farnosti je šířit a žít přesvědčením, že středem všeho je Bůh - theocentrismus. Sjednocení s Bohem a v Bohu získáváme mandát vycházet vstříc lidem, naším bližním. Služba bližnímu se stává smysluplná a plnohodnotná vychází-li ze služby Bohu, z Boho-služby.

Farnost je místem a způsobem, kterým realizujeme své životy v lásce k Bohu a sjednoceni s Ním se následně s láskou obracíme k bližnímu.

K tomu ať nám na přímluvu svatého kněze Jana Marii Vianeye dopomáhá Bůh!

P. Mikuláš Wawrowski