Historie farnosti z farni kroniky

Hromnice - mše svatá za členy živého růžence a společná beseda na faře. Tak jsem mohl osobně poznat členy živého růžence, který v naší farnosti krásně působí už dlouhá léta. Dvacet osob se pravidelně modli každý den desátek svatého růžence. Začátkem nového měsíce si vyměňují obrázek, který znázorňuje příslušné tajemství. Jelikož tento den bylo mrazivé počasí, se během sezení na faře účastnici setkání zahřívali horkým čajem, kávou a lokální specialitou - drnovickou slivovici.

15. 2. - v kostele instalujeme čtrnáct obrazů křížové cesty, které byly před lety  odneseny na půdu. Na popeleční středu jsou slavnostně posvěcené a koná se první postní pobožnost křížové cesty. Kostel je naplněn věřícími, kteří při bohoslužbě přijímají popel na hlavu.

Postní doba - každou středu se po večerní mši na faře konala biblická hodina. Přednášky připravil a přednášel pastorační asistent Jan Rothschedl, student teologické fakulty pražské university. Nové a milé překvapení - potěšila mne početná účast zájemců, přibližně 20 osob.

květen - červenec - koncem května se staví mohutné lešení objímající celou věž kostela. Začínají práce nad renovací kostelní věže a přední fasády kostela. Během renovačních činností je zjištěno, že stav báně pod křížem obsahující dokumenty a památky našich předchůdců je dobrý a proto se nebude otvírat. Práce probíhají velmi rychle, takže koncem července se náš kostel pyšní světle žlutou věží, stejně opraveným a natřeným hlavním vchodem a novými věžními hodinami. Hodiny svítí modře a mají zlatá čísla. Stejně jak před rokem největším dobrodincem je drnovická obec. Zastupitelé obce schválili obecní příspěvek na opravu kostela ve výši 540 tisíc korun. 

27.6. -  účast drnovických farníků v hanácké pouti do Křtin. Devět lidí šlo od 5 hod. ráno pešky, zbytek /kolem 50 lidi/ dorazilo autobusem.
Všichni se shromáždili 500 metrů před bazilikou a následně v slavnostním průvodu a za doprovodu akordeonu a mariánského zpívání vkročili do kostela.


13. 7. - slavnostní první svaté přijímání osmi dětí. Děti byly katechetkou Mgr. Terezou Příborskou velmi dobře připravené. Den před tím přistoupily k první zpovědi.

16.7. - poutnici z Velehradu do Křtin se zastavili v Drnovicích. Skupina osmí děvčat, dvě řeholní sestry z Kroměříže a duchovní otec, Mons. Václav Soukup z kostela sv. Jakuba v Brně připutovali na večerní mši do našeho kostela. Po mši se naši farnici postarali o poutníky a nabídli jím nocleh a bohaté občerstvení. Druhý den ráno se všichni setkali na ranní mši a posléze se poutnicí vydali na další cestu do Křtin. Ještě stejného večera mi poslali ze Křtin děkovnou sms zprávu za vřelost a pohostinnost drnovických farníků z příslibem modlitby za nás za všechny. Já sám jsem byl hezký povzbuzený kolik mých farníků mělo upřímný zájem o přijeti poutníku pod svou střechu. Snad příští rok připutují zase a ve větším počtu. Drnovičtí je srdečně přijmou.  

8. 8. - svatovavřinecká pouť. Jíž 10 dnů předtím se rozeznívá po celé obci hudba pouťových atrakci. V našem kostele je mše svatá v 8 hod. a v 10 hod. Lidí přišlo více na ranní mši. Tento rok ministranti Filip Raška a Petr Steiner připravili pro veřejnost odbornou prohlídku kostela a hrobky barona Mundyho. Lidé si mohli prohlédnout některé vzácné artefakty z farního trezoru a také mnoho fotografií ze života farnosti. Za nádherného počasí bylo velké množství návštěvníků.
          Od 15 hod. se kostel naplnil mariánským zpěvem početných věřících, kteří za doprovodu akordeonu /v podání pana faráře/ se zúčastnili odpolední eucharistické pobožnosti. Na závěr  pan farář zazpíval v polštině krásnou a dojemnou píseň „Dobra madona".

26. - 28.9. - farní pouť do Czestochowy a Krakowa.

             65 osob po ranní nedělní mši nastupuje do dlouhánského autobusu. Začíná farní pouť! O zájem účastníků nebylá nouze. Naopak, ještě týden před odjezdem bylo třeba rychle hledat větší autobus, aby se všichni přihlášení mohli pouti zúčastnit. Nejstarším je dobře přes 80 let. Nejmladší je náš 12.lety ministrant Tomáš.
            Hlavní cíl poutí je mariánské poutní místo Czestochowa a sanktuárium Božího milosrdenství v Krakowie. Na cestě strávíme společně tří dny. Již od začátku je vidět jak nám Pán Bůh žehná a chrání. Za zdar pouti jsme se přece modlili pří bohoslužbách několik dnů předem. Boží duch a usměv Panny Marii naplňoval srdce poutníků po celé cestě a proto atmosféra a nálada je neustále neobyčejně perfektní.   Nevadí výjimečně ošklivé počasí, nevadí, že v autobuse nefunguje mikrofon, takže předek neslyší co slyší zadek a zadek neví co se děje na předku, nevadí,  že po hodinové jízdě autobusem po ucpaném Krakowie se vracíme do hotelu aniž bychom se podívali na prej nádherné, historické centrum královského města, nevadí, že cestou zpátky se točíme uprostřed  noci u polských hraníc po vesnických cestách 7. třídy a nijak se nemůžeme dostat na tu správnou výpadovku do Čech… nevadí ani to, že v jídelně poutního domu v Czestochowie nemají k jídlu žádné pivo. Obecenství je prvotřídní, nemramolí, nestěžuje si (nahlas), nepláče…případné obtíže nesou všichni obětavě a v duchu křesťanské pokory. Z toho pak pramení ona radost, spokojenost a přátelská nálada. Modlíme se, zpíváme a také žertujeme. Všechno probíhá v klidu, večer je čas si odpočinout v příjemných a pohodlných pokojích.
              V Czestochowie se zúčastňujeme křížové cesty na hradbách, večerní modlitby v kaplí zázračného obrazu, mši přímo u oltáře proslulé Černé Madony a k tomu ještě z průvodkyní děláme prohlídku největších pokladů paulinského kláštera. V Krakowie nás hned v úvodu uchvátila naše průvodkyně, sestřička z Bratislavy. Její svědectví o Božím milosrdenství na dlouho zůstane sladkou a dojemnou vzpomínkou na Krakov. Pak následuje slavnostní mše přímo u hrobu svaté Faustiny. Každý se může poklonit a uctít ostatky svaté sestry. Bonusem na dobrý začátek celé poutí je návštěva rodiště sv. Jana Sarkandra ve Skoczowie s příjemným pohoštěním u farářovo maminky. Odměnou na závěr poutí je prohlídka světoznámých solných dolů v nedaleké Wieličce.

            Krásné a nezapomenutelné jsou také společné chvíle s poutníky u stolu, u čaje, polského piva a společného zpívání. Řidič autobusu, mlády pan Pořízek z Ježkovic si zasloužil mimořádnou jedníčku.
            Panu Bohů budiž dík a chvála za krásné tří dny na jeho cestách.

1.10. - Zavedení nového zvyku: Každou sobotu od 18 hod. do 19 hod. je vystavena Nejsvětější svátost oltářní. V posvátném tichu této hodiny je návštěvníkům dán:  

 - čas osobní modlitby                                                                                              - čas adorací
 - čas duchovního odpočinku
  Může se přijít kdykoliv, stejně tak se může odejit kdykoliv.

22.10. - začal jsem vytvářet tyto internetové stránky drnovícké farnosti. Prostřednictvím internetu si můžou zájemci najit všechny základní informace o naši farnosti, jednak z současného dění, jednak co se tyče historii.

2. 11. -. V 18 hod. byla v kostele sloužená mše svatá za zemřele z dušičkových proseb. Bylo těch proseb takové množství, že se musely číst před mši. Účast věřících byla skoro jak v neděli. Hned po mši se již po druhé konala dušičková pobožnost na hřbitově. V průvodu se všichni odebrali ke hřbitovu, kde se každý pozastavil u hrobů svých blízkých. Mezitím kněz a ministranti za doprovodu modlitby růžence a litanií ke všem svatým obcházeli všechny hroby.

28. 11. - 30. 11. - proběhly druhé adventní duchovní cvičeni vedené Paterem Pavlem Lacinou z Milonic. Promluvy navazovaly na hlavní téma exercicií: Eucharistie - zdroj i vrchol farního života. Pan farář kázal čtyřikrát, při nedělní mši v 8 ráno, potom od 16,30 při odpoledním požehnání a pak v pondělí a v úterý při mši v 18,30. Během duchovních cvičení se lide mohli vyzpovídat. Velmi mne potěšila poměrně početná účast farníků. Je vidět, že drnovická farnost má v sobě velký potenciál víry jednotlivých farníků. Nezbývá než tu úrodnou půdu s láskou a trpělivě obstarávat

5.12 - a je tu mikulášská neděle! Na dvoře mráz a velké množství sněhu. Při mši v 8 hod. (v kostele se už topí) zástupci farníků gratulovali faráři k jeho 46 narozeninám. Velmi milá chvíle. Dostal jsem od farníků album s fotografiemi z farní pouti do Skoczowa, Czestochowy a Krakova a nádhernou kytici. A ejhle! Po mši před kostelem na všechny už čekal svatý Mikuláš. Ve velkém proutěném koši dovezl dětem drobné dárečky. I dospěli prý si letos zasloužili mikulášskou odměnu. Na živém ohni se vařil adventní svařák. Každý přítomný dostal na zahřátí kolik chtěl. Někteří si pochutnali až sedm hrnečků. K svařáku se rozdávaly polské perničky. Doneslo se mi, že chutnaly. To jsem rád. O oheň a kamna se postaral obětavě a ochotně pan Jiří Kropáč.

16.12. - do farnosti z brněnského Střediska pro liturgickou hudbu přijel organolog  p. Mgr. Ondřej Múčka. Jeho návštěva zahájila realizace projektu renovace a opravy varhan v našem kostele. První prohlídka nástroje potvrdila nezbytnou nutnost generální opravy. Varhany jsou velmi vzácného původu a mají vysokou hudební hodnotu. Pan Múčka v nejbližších dnech nám pošle oficiální a odbornou správu o technickém stavu varhan s návrhem na rozsah oprav. Podle prvního odhadu se bude jednat o opravy, které můžou stát až 900 tisíc korun. Čas opravy zaleží hlavně na penězích, které se budou muset z nějakých zdrojů získat. Snad nám sv. Cecílie, patronka kostelních zpěvů v tomto díle pomůže.

Vánoce - letos se poprvé otevřel vánočně vyzdobený kostel pro návštěvníky již na štědrý den v 15 hod. Den před tím se roznesly osobní pozvánky do každé domácnosti v Drnovicích. Pozvánka měla následující obsah:

Milí drnovičtí spoluobčane! 

Přijměte prosím tímto způsobem předané mé upřímné vánoční přání s příslibem, že se v tento štědrovečerní čas pomodlím za Boží požehnání pro každého z Vás. 

Současně chtěl bych každému z Vás oznámit, že na štědrý den, 24.12. v 15 hod. se otevře kostel z vánoční výzdobou. Kdo přijde, bude moci si společně zazpívat štědrovečerní koledu, prohlídnout betlem, odnést si domu betlémský oheň a také zahřát tělo vánočním svařákem. Kostel od 16 hod. až do „půlnoční" bude zavřený.

Věřím, že těch společně strávených pár minut Vám zkrásní kouzlo štědrovečerní večeře.   

Ps. Mate-li jakýkoliv hudební nástroj přineste ho s sebou. Mohli bychom společně nějakou koledu zahrát. Já zkusím amatérský a po domácky zahrát koledu na akordeonu.

P. Zbyszek Wawrowski

drnovický farář 

Lidí přišlo nečekaně hodně, byl velký počet těch, kteří se bohoslužeb nezúčastňují. Kostel byl plný, a někteří ještě stáli před kostelem. Překvapením bylo vystoupení několika děti, kteří s pomoci paní Antonie Dvořákové připravili krátké vánoční pásmo a pro faráře vánoční dárek. Marian Komarik se připojil s houslemi ke koledujícímu na akordeonu faráři. Před kostelem se rozdával horký svařák. Vypilo se ho rázem přes deset litrů. Děti si odnesli barevná lízátka.
            Štědrovečerní koledování drnovičáků se povedlo a stojí za to, aby se tento zvyk stal každoroční tradicí.

           Na půlnoční mši (v 23 hod.) byl kostel naplněn. Lidé s doprovodem varhan zpívali koledy a farář kázal o kouzlu tohoto dne, které má velkou moc sjednocovat rozdělená společenství. Tato moc pramení s betlémských jeslí a je to Ježíš, Boží syn. Po mši, byl před kostelem pro všechny připravený horký svařák. Lidé si mohli ještě chvílí spolu pohovořit, pozdravit, zasmát. Po několika letech se vrátil k ministrancké službě Honza. A na Boží hod vánoční a na svatého Štěpána se k varhanám vrátila paní Kocourková, bývalá dlouholetá drnovická varhanice. Zaplať Pan Bůh. Během vánočních bohoslužeb byly sbírky uřčené na elektřinu a na plyn. Počasí bylo na štědrý den nadprůměrně teplé, 8 stupňů nad nulou. Na Boží hod se mírně ochladilo. Sněhu bylo jen málo.

V roce 2010 bylo pokřtěno 8 děti. 5 chlapců a 3 dívky.